Pád 16. největší banky v USA Silicon Valley Bank velmi připomíná pád banky Lehman Brothers. Směřujeme do dluhové krize?

Největší krach banky v USA od krize 2008 se nápadně podobá pádu banky Lehman Brothers, která spustila největší finanční krizi za posledních 90 let. Příčiny jsou podobné, následky ještě neznáme.

Nastavení ekonomické situace až příliš připomíná podmínky v letech 1929 a 2008. Od roku 2008 mají zatím vyspělé státy nejblíže k dluhové krizi.

Roky 1929, 2008 a 2023, tedy roky, v nichž došlo k velkým finančním a hospodářským krizím, mají mnoho společného. Společný jmenovatel, který vedl k zásadní krizi, byl stejný, a to dlouhodobý tisk ničím nekrytých peněz. Je zajímavé, že tento tisk zahájil FED (centrální bankovní systém Spojených států amerických) cca 14 let před rokem 1929 a stejný časový úsek masivního tisku ničím nekrytých peněz můžeme zaznamenat před rokem 2023 (jen připomínám, že FED vytiskl za 2 měsíce roku 2020 6,5 bilionu USD, tedy více než za 100 let svojí existence, ECB vytiskla cca 3,5 bilionu EUR). 

Dlouhodobý tisk nekrytých peněz formou pokladničních poukázek začal v USA poprvé v roce 1910 (to bylo možné díky založení FEDu), inflace byla dlouho odložena kvůli tomu, že lidé měli obavy, a proto neutráceli peníze, které centrální banka pumpovala do ekonomiky. Nejprve obavy spojené s 1. světovou válkou a následně se španělskou chřipkou. Jakmile obavy pominuly, lidé začali utrácet a inflace rostla. Před rokem 1929 se do obchodů s akciemi zapojovaly široké vrstvy lidí, které obchodování akcií nerozuměly. Motivací pro ně bylo to, že díky velkému objemu peněz v ekonomice, se inflace ukryla právě v růstu cen akcií. Ve chvíli, kdy inflace začala růst a lidé kvůli tomu začali chudnout v kombinaci s rostoucími sazbami, bylo na zásadní krizi zaděláno. Dopady byly drtivé.

Co nám to jen připomíná ? Ano, správně. Něco podobného jsme viděli před rokem 2008 i rokem 2023. Před rokem 2008 se americký FED snažil rozhýbat ekonomiku nízkými úrokovými sazbami, Ty vygenerovaly levné hypotéky. Dostaly se k lidem, ke kterým se nikdy dostat neměly. Následné zvýšení úrokových sazeb jako opatření proti rostoucí inflaci vedlo k neschopnosti lidí splácet úvěry a začaly padat banky. V roce 2023 je to stejné, respektive výrazně horší, ECB dlouhodobě držela velmi nízké úrokové sazby, v určitý moment dokonce záporné sazby, současně díky politice kvantitativního uvolňování (QE) pumpovala do ekonomiky ničím nekryté peníze. Následné zvýšení úrokových sazeb jako reakce na inflaci, v kombinaci právě s inflací a umělou energetickou krizí (kterou jsme si způsobili sami kvůli Green Dealu a emisním povolenkám), vede ke zchudnutí lidí a neschopnosti části z nich splácet své závazky. Když k tomu přidáme výraznou korekci akciových trhů, které přináší řadě bank ztráty (banky obchodovaly na svůj vrub a kvůli poklesu trhů realizují ztráty) v kombinaci s tím, že řada investorů stahuje z trhů kapitál, a s neschopností řady lidí a subjektů splácet své závazky, přináší opravdu třaskavou a velmi nebezpečnou směs.

K tomu je třeba přidat to, že u banky Silicon Valley Bank měla uložena peníze řada technologických firem a kvůli americkému bankovnímu modelu byla většina vkladů nepojištěna. To může vést k problémům technologického sektoru a dalším propadům akciových trhů, zejména technologického segmentu. Současně je také třeba vést v patrnosti, že dlouhodobými problémy trpí významné banky jako Credit Suisse a nebo Deutche Bank. Mimoto ale platí, že řada lidí se dostane do problému s neschopností splácet své závazky v řádu měsíců tak, jak jim budou končit fixace. Je před námi tedy velmi turbulentní období.

Pokud se podíváme na stav garančního fondu pojištění vkladů, který nemá po vypořádání klientů Sberbank CZ a Československého úvěrního družstva kapitál ani v minimálním potřebném objemu 1 % z objemu krytých vkladů, tak situace není příliš uklidňující.

Obecně se dá říci, že v takovém období ve kterém se právě nacházíme, je důležité své rezervy umístit tak, aby nenesly riziko protistrany (krach emitenta akcií, dluhopisů, kryptoměnové burzy, devalvace měny apod.). Na řadu tedy přicházejí primárně bezpečné přístavy/uchovatelé hodnoty, jako je investiční zlato a stříbro. To ostatně vidíme i na tom, že za posledních 24 hodin zlato vyrostlo o 37,2 USD za trojskou unci, tj. o 2,3 %, a to je patrně jen začátek.